V rámci konceptu bylo záměrem vytvořit dům atraktivní i pro své okolí. U hlavního vstupu se nachází kavárna, která nabízí možnost občerstvení pro veřejnost i klienty a současně je v přímém kontaktu s dětským hřištěm. Kontakt s různými věkovými skupinami je pro seniory naprosto zásadní a žádané a tímto prostorem se vytváří přirozené prostředí pro taková setkávání. Dalším zajímavým bodem je pak kaple/poutní místo které je v ulici Jiráskova. Toto místo s křížkem přímo sousedí s kaplí domova pro seniory, která je přímo v srdci celého komplexu. Je zde umístěna vizuálně polopropustná stěna, kde je možné navzájem vidět siluety postav a tak tedy i když nerušeně může toto místo nabízet potkávání a soužití na tomto duchovním místě. V nižší části Jiráskovy ulice, která navazuje na parter pobytové zahrady, tak je i zde ponechán průchod z jižní strany k rybníčku. V přirozeně vzniklém menší náměstíčku v této křižovatce byl vytvořen pobytový prostor s cvičícími stroji pro veřejnosti. Podél cestičky lze pak projít podél drobných zvířat, které jsou v návrhu zde umístěna, pro seniory.
Urbanistickým záměrem bylo doplnit rostlou strukturu okolní zástavby a zároveň reagovat na nový záměr v sousední lokalitě v rámci územní studie Družstevní x Sadová. Přilehlá zástavba se pohybuje od panelových domů přes vícepodlažní bytové domy, až po rodinnou zástavbu, a to převážně třípodlažní. Rodinné domy jsou směrem k centru města řešeny jako řadové a vytváří tak výrazné hmoty v rámci urbanismu. Směrem k okraji města i včetně nové územní studie jsou rodinné domy solitérního rázu a zástavba se rozvolňuje. Objemy domů jsme tedy dělili tak, aby bylo měřítko v zástavbě obvyklé. Jednotlivé trakty proto vychází z velikosti přilehlých bytových domů anebo celé hmoty řadových domů v ulici Řeháková.
Směrem do ulice Družstevní pro nás bylo zásadní udržet uliční čáru a ponechat tak velkorysý uliční profil, včetně zachování a doplnění parkovacích stání. Tento trakt se pohybuje mezi bytovým domem a okolními rodinnými domy a vytváří tak pozvolný přechod směrem k nižší zástavbě. Spodní trakt, který se přibližuje k domům ještě blíže a tam byl zvolený jen dvoupodlažní objem. Tento trakt je natočen podle přilehlého urbanismu.
Třetí propojovací trakt je „tepnou“ celého objektu. Tento motiv byl graficky ztvárněn v kontrastním pojetí objektu, který je obložen cihlami. Tato část je interaktivním a orientačním prvkem celého komplexu. V červeném traktu se nacházejí hlavní schodiště pro zajištění vertikální komunikace, ale současně jsou zde umístěné a všechny místnosti pro společenské aktivity. Jsou zde navázány i prostory sesterny, tak aby byla zajištěna naprostá přehlednost. Architektonicky je tento trakt nižší s pochozími terasami, které navazují na pobytové/denní místnosti jednotlivých komunit ale i centrální/hlavní denní místnost. Tento prvek je i místo odkud se vždy dá vcházet do objektu domova seniorů.
Bytová část budovy je tedy rozdělena do dvou traktů, které jsou orientovány převážně jižním směrem a jsou vždy opatřeny pasivním stíněním. Pro domov seniorů je tepelná pohoda naprosto zásadním kritériem a východní i západní sluníčko by nebylo možné efektivně stínit a hrozilo by tak velmi nežádoucí přehřívání pokojů. V rámci dobrého klima pro celou stavbu byla řešena stavba z betonových či cihelných materiálů s těžkými konstrukcemi stropů, tak aby byla zachována teplotní akumulace objektu. Na základě těchto požadavků byly i balkony převážně kryté a okna jsou pro jednotlivé pokoje vždy pouze v přiměřené části, tak aby byl zachován pohled z lůžka ale současně bylo možné v pokoji ležet ve stínu. Tato kombinace pomohla vydefinovat jasnou strukturu obytných částí domů, které jsou v rámci architektury objektu velmi zřetelné a pro seniory také velmi dobře čitelné.
Autoři:
- Ing. arch. Eva Eisenreichová,
- Ing. arch. Ondřej Žák
- Ing. Aleš Novohradský
